O životě

Stále to samé Je to jen zdání Zdání, že klame Co klame neklamně jakoby nesnadně je nabídka v reklamě Už název reklama ze dvou slov sama Řecké re jako opakování s předponou u klamání není už jen prosté zdání je to opakované klamání Jistě bychom měli věděti že každý může …

Svěšená ramena odevzdáním bolesti víc už neunesu slzám v očích nezabráním, rozutekly se podél nosu. Zaslech jsem dnes,že prej nasr.ností na včerejšek voe čas neztrácej bude ještě hůř,nezoufej. Že prej budoucnost je jen splátka za chyby minulosti o tom je každého život platit,platit rozervaností. A pak že můj pláč nemá …

Když se jeden tak zasní nepřipadá mu ani zvláštní vyslovené nezvyklé přání té jediné, velmi milé paní ze všech přítomných dam Prý ihned pokusit se mám oslovit ji skutečnou básní Hned nato opustila sál Pak šla a šla, stále dál až došla, neví se kam Teď nemám ani zdání jak …

Krůček po krůčku, tichounce,jemně, vcházím do tvé duše. Jen ať tam zapustí mé já kořeny pevně. Jen si mě pamatuj. Ty ale botu okovanou nazouváš po letech. Na cáry trháš pavučinu něhy, surově šlapeš po mých snech. Jenom mě nelituj Zpřetrhám nitky, co k sobě nás poutaly. Dnes už vím …

Už půl roku usínám sám, už půl roku sám se budím, už půl roku nikým nevítán, už půl roku usmát se nutím. Už půl roku necítím vášeň, už půl roku necítím radost, už půl roku piji jak blázen, už půl roku nemám s tím starost. Už půl roku ve vzduchoprázdnu, …

Zde nesoutěžím To bezpečně vím Zveřejnit báseň máš to není přece mariáš Nikoho nepřebiješ snadno to i přežiješ když skoro nic nemáš Vynes, co v ruce máš Ač verše jsou jen přísloví nebo zahrávání se slovy schválně, kdo to zodpoví Nic zlého k tomu nepoví Ať se mnozí zamyslí Já …

Zaslechla jsem labutí píseň zavřu dveře s komnatou tíseň. Motýly úsměvů rozešlu do všech stran, posbírají mi jména všech klenutých bran. Rostou mi křídla a já letím sama, abych je já osobně znala. Co představit si pod jmény mám, dřív než je do herbáře uschovám. Moje země nádherně voní, kéž …

Jsem motýl, i když nemám křídla. Jsem studánka, co v Tobě se shlídla. Jsem slunce bez žáru a svitu. Jsem i NEJSEM, když nejsi tu… Jsem čarodějka, co lektvary si míchá, když cítí, že láska v ní dmýchá. Polykám česnek, abych se Ti ubránila. Ty stal ses andělem – bojím …

V podzimním slunci hrají si děti strašně rád poslouchám upřímný smích hrajou si na život neví kam letí pak jeden chlapeček najednou ztich´ V tu chvíli jako by zastavil čas přišel jsem k němu a hladil mu vlasy pak foukal vítr okolo nás zamával stromy jak žitnými klasy Prý to …

motám se jak straka která spolkla raka… a pak se rak odvděčil v jejím břichu dlouho žil a naplnil straku, spoustou malých raků.