Zamilované

Po Tobě toužím již dlouhý čas a jen se soužím – otrok Tvých krás.

Jsem Tvoje záhada, Tvůj skrytý sen, jdeš za mnou do ohně, jdeš za mnou ven. Jsem Tvoje první i poslední myšlenka svůdná a nevšední. Miluju Tě.

Jsi jako provaz, co mi spoutal ruce, jsi jako šíp, co zasáhl mé srdce. Jsi jako oheň, u kterého se ráda hřeji, jsi jako vánoční dárek, co si tajně přeji. Jsi jako hvězda na nejtemnějším nebi, jsi jako slunce, co svítí z oblohy na zemi!

Ještě jednou chtěla bych zažít, ještě jednou chtěla bych prožít, tu krásnou chvilinku, když dával jsi mi pusinku.

Ať je noc, ať je den, my budem spolu jen. Nikdo a nic nás nerozdělí, ať je bouřka nebo chumelí… Je to jenom náš život, my si ho budem žít tak, jak je nám libo 🙂 Miluju tě, kuřátko 🙂

Byl jsi mi jen přítelem, teď jsi mi víc, doufám, že pochopíš, co tím chci říct. Nejsem básník, který verše skládá, jsem jen holka, která Tě má ráda.

Mráz přeběhne ti po zádech, přes rty pronikne vzdech, pohlédnu ti do očí, svět se s náma zatočí, mé ruce na zádech ti spočinou, buď mou láskou jedinou.

Voníš víc než jarní růže, už mi nikdo nepomůže, chci být s Tebou ve dne, v noci, mít Tě celou ve své moci. Žít s Tebou až do skonání, toužím po Tvém zavolání.

Já se mám, že Tebe mám, já se mám, že Tvoje polibky dobře znám. Mám se, že ráda mě máš a za to Ti já slibuju, že Tě nikdy nezklamu. Strašně moc Tě miluju!

Mé rty se chvějí, když Tě mají políbit, má ústa se smějí, když Tě smí poškádlit! Mé oči hledí do těch Tvých, jsou tak hluboké, už je slyšet jen náš smích, jsi tak krásný, živote! Má ruka se dotýká Tvých tváří, jsou tak jemné, najednou se celá rozzářím, je mi …