Domů / O životě / Rozčarování

Rozčarování

Krůček po krůčku,
tichounce,jemně,
vcházím do tvé duše.
Jen ať tam zapustí mé já
kořeny pevně.
Jen si mě pamatuj.

Ty ale botu okovanou
nazouváš po letech.
Na cáry trháš
pavučinu něhy,
surově šlapeš po mých snech.
Jenom mě nelituj

Zpřetrhám nitky,
co k sobě nás poutaly.
Dnes už vím milý-
jak vlásek kojencův,
tak tenké byly.
Nikdy jsi nebyl zcela můj.

VN:F [1.9.20_1166]
Rating: 2.6/5 (5 votes cast)
Rozčarování, 2.6 out of 5 based on 5 ratings

O cloudi

Shlédněte také

Vyslovit se básní

Když se jeden tak zasní nepřipadá mu ani zvláštní vyslovené nezvyklé přání té jediné, velmi …