Domů / O životě / Labutí píseň

Labutí píseň

Zaslechla jsem labutí píseň

zavřu dveře s komnatou tíseň.

Motýly úsměvů rozešlu do všech stran,

posbírají mi jména všech klenutých bran.

Rostou mi křídla a já letím sama,

abych je já osobně znala.

Co představit si pod jmény mám,

dřív než je do herbáře uschovám.

Moje země nádherně voní,

kéž s každým koutem mě něco pojí.

Vítr mi rozcuchává vlasy

co myslí si o tomto podivném ptáku asi?

Nechá mne lehce létat mezi mraky..

nebo zuřivě ze mě strhá všechny šaty?

Odevzdám se do osudu svého

a možná když budu na chvíli jeho,

poznám kam vlastně moje duše patří.

Jen tak můj pohled jednou spatří,

kolébku s peřinou plnou peří..

dům co ve mě pevně věří..

Zemi na které budu pevně stát,

které se budu moc na konci svých dnů s klidem odevzdat.

VN:F [1.9.20_1166]
Rating: 5.0/5 (1 vote cast)
Labutí píseň, 5.0 out of 5 based on 1 rating

O cloudi

Shlédněte také

Vyslovit se básní

Když se jeden tak zasní nepřipadá mu ani zvláštní vyslovené nezvyklé přání té jediné, velmi …