Pro tebe, maminko, za tvou lásku, mám dnes kytičku a pusu na oplátku.

Podávám Ti, mámo, růži, zkus se usmát, to Ti sluší. Já mám mámu tuze krásnou, když se směje, všichni žasnou. Já mám mámu nejkrásnější, mému srdci nejmilejší.

Utrhnu dnes konvalinku, pro koho? No, pro maminku. Utrhnu i petrklíč, ať nechodí nikdy pryč. Utrhnu jí sedmikrásku, za tu její velkou lásku. Až ty květy neunesu více, dám ji pusu na obě líce.

Maminka moje to je kytička, stará se o mě její ručička, když jí mám u sebe dobře se daří, ať slunce svítí či hvězdy září.

Jahůdka červená v zelené peřince, já si ji utrhnu a dám ji mamince. Za lásku, starosti a za pohlazení, bez mámy na světě radost není.

Král má korunu, anděl má nebe, a já mám, maminko, nejradši Tebe!

Už vím, dám dopis na zrcadlo či do košíčku na šití však žel, dosud mě nenapadlo, co psát, jak dopis začíti.   Maminko moje milovaná, a v zubech konec násadky, přemýšlím; stránka nenapsaná čeká a čeká na řádky.   Přeji Ti v den Tvého svátku – ve slově Tvého velké …

Celé své srdíčko chci Ti dát matičko. Za Tvou lásku, za Tvou starost, chci Ti dělat samou radost.

Spěchám a spěchám, chtěl bych být první v ten velký den, něco Ti přát. Velikou lásku, štěstí a zdraví a taky pusu chtěl bych Ti dát.

Maminka má dneska svátek, koupil bych jí pestrý šátek, ale dnes, ale dnes jsem úplně bez peněz.